Datová analýza nám umožnila navrhnout řešení krize nedostatku míst na středních školách v Praze.
,,Více dětí, stejně škol“
Přetlak na pražských středních školách se každý rok zhoršuje. Z celostátních dat by se mohlo zdát, že nedostatek míst souvisí jen s aktuálními pěti ročníky. Praha ale ukazuje jiný obraz. Právě zde problém dopadá nejsilněji a běžně dostupná data na něj nestačí.
Obecná prognóza uchazečů o střední školy v Praze nepůsobí optimisticky. Pražské školy čelí silným populačním ročníkům, které zatím neoslabují. Zároveň roste počet studentů z dalších okresů po celé republice. Největší podíl přitom připadá na Prahu-západ, Prahu-východ, Mělník, Beroun, Benešov a Kolín.
Podle dat Cermatu činí kapacita středních škol v Praze 20 436 míst. Uchazečů je však lehce přes 25 000. Pokud počítáme se standardem osmi tříd po 30 studentech na školu, chybí dnes v Praze více než dvě desítky středních škol.
Datová analýza demografie mluví jasně
V klíčových oblastech ovlivňuje demografický vývoj také rostoucí stěhování do měst v okolí Prahy. Když vedle demografie zohledníme i migraci, vyjde najevo mnohem větší problém. Na první pohled totiž není tak zřejmý.
Téma kvalitního a dostupného vzdělání zaznívá ve veřejných debatách často a naléhavě. Míst ve školách ale ubývá a nervozita roste. Mnoho rodin se dostává do nejistoty. Celá situace se stává neudržitelnou.
Trend posledních deseti let je jednoznačný. Počet obyvatel ve městech roste. S ním roste i počet patnáctiletých, kteří se hlásí na pražské střední školy. Demograficky se dnes pohybujeme na vrcholu. Pokud ale tempo stěhování do větších měst zůstane stejné jako v posledních deseti letech, bude populace patnáctiletých v Praze a okolních okresech růst každý rok o 3,7 %. To potvrzuje i analýza demografických dat (obr. 1).
Tento problém nelze přehlížet. Výsledkem datových analýz nemá být rezignace ani odsouvání tématu. Měly by vést k vyšší pozornosti a k jasnému závěru. Praha musí navýšit kapacitu středních škol.
Krize podněcuje kreativitu
Někdo může namítnout, že i přes růst městské populace se v posledních letech rodí méně dětí. Přitažlivost velkých měst ale trvá. S ní trvá i tlak na kapacitu škol. Zároveň nevíme, jak dramaticky se situace bude dál vyvíjet.
Proces plánování a výstavby škol proto může působit složitě a zdlouhavě. O to více musíme hledat i alternativní cesty řešení.
Na tom, že nové střední školy Praha potřebuje, by měla panovat shoda. Zároveň ale může jít o úkol na dalších 12 let. Přesně tak dlouho s námi toto téma zůstane, pokud nic neuděláme. V posledních dvou letech navíc čelíme nejnižší porodnosti v historii. Pokud bude příliv obyvatel do měst pokračovat stejným tempem, ani to situaci nevyřeší.
Současně ale musíme připustit i opačný scénář. Tempo stěhování do měst může zpomalit. Za 15 až 20 let pak může být potřeba kapacitu středních škol naopak omezovat. Odpověď proto nabízí zjednodušený proces výstavby. Pomoci mohou modulární a stavebnicové systémy, které urychlují realizaci a zvyšují efektivitu. Stejně důležité je myslet i na budoucí využití budov. Pokud poptávka po školních místech klesne, musí být možné školu přeměnit pro jinou funkci.
Město má jednat
Na nedostatek míst na středních školách částečně reagují projekty soukromého školství. Vznikají na soukromých pozemcích a jejich počet roste. Současnou potřebu ale nepokryjí. Hlavně však nepředstavují systémové řešení. To musí nabídnout veřejná správa, tedy magistrát ve spolupráci s městskými částmi.
Praha vlastní velké množství pozemků, které dnes zůstávají nevyužité nebo slouží neefektivně. Důvodem bývá nedostatečná pozornost i absence konkrétních dat. Právě zde ale leží zásadní potenciál pro naplnění veřejného zájmu. Dostupné vzdělání a vznik nových škol mezi tyto priority bezpochyby patří.
Datová analýza jako součást plánování
Záměr postavit střední školu vždy přináší řadu specifických požadavků. Město musí najít vhodný pozemek s dostatečnou rozlohou. Nestačí jen prostor pro samotnou školu. Pozemek musí pojmout i venkovní sportoviště a další doprovodné funkce.
Důležitou roli hraje také poloha, dopravní dostupnost a okolní občanská vybavenost. Každý pozemek navíc naráží na vlastní limity. Patří mezi ně funkční plochy územního plánu, ochranná pásma i napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Běžná mapa nebo územní plán však vždy ukazují jen část informací.
Řešení? Racionalita i odvaha
I tento složitý problém má řešení, pokud máme správné nástroje. Studio UPSTRUCTURE se dlouhodobě věnuje propojení městského plánování a datové analytiky. Pomocí pokročilého systému analýzy území sleduje, jak město reaguje na sociální i demografické změny. Zároveň poskytuje developerům, městským plánovačům i politikům klíčové informace na jednom místě. V tomto případě dokáže identifikovat vhodné pozemky pro výstavbu nových škol.
Naše datová analýza pracuje na principu multikriteriální analýzy. Tato metoda umožňuje hodnotit a porovnávat různé lokality podle více kritérií současně. Na začátku se definují cíle a jednotlivá kritéria. Patří mezi ně dostupnost, limity území, morfologie terénu, náklady nebo doprava. Jednotlivým kritériím se následně přiřadí priorita a jejich kombinace se vyhodnotí.
„Pro nás jako architekty jsou analýzy území běžnou součástí plánování a navrhování. Díky tvrdým datům, která umíme analyzovat, dokážeme problémům lépe porozumět a navrhovat řešení. Jedním z nich je i odpověď na otázku, zda vhodné pozemky pro školy v Praze skutečně existují a kde lze školy realizovat. Přicházíme s konkrétními výsledky, na kterých se dá stavět.“
V praxi začíná identifikace vhodných míst územním plánem. Ten určuje plochy, kde lze školy stavět. Následuje průnik těchto ploch s majetkoprávní mapou (obr. 2). Dalším krokem je porovnání dopravní dostupnosti MHD, tedy vlaku, metra, autobusu a tramvaje, v příslušných docházkových vzdálenostech (obr. 3).
Výsledkem jsou přehledná data a jejich mapové zobrazení. Analýza ukazuje konkrétní lokality s vyhovujícími pozemky (obr. 6) a jejich přesný počet. Díky tomu lze jednoduše zjistit, že v celé Praze je možné pohodlně postavit 51 škol. Z toho 30 připadá na soukromé pozemky a 21 na městské a státní. Výstavba tak nepředstavuje jen vizi. Stává se reálnou možností. A to prakticky okamžitě, pokud bude existovat politická vůle a ochota jednat.
„Cílem vytvořené analýzy je ukázat, že řešení existuje. Vedení města dáváme do rukou nástroje a informace, které může okamžitě použít, teď je na tahu město.“
